Hanácká národní výstava psů Junior Handling

Výstava psů Lanškroun 2013

Dnes jsem se po dlouhé době zúčastnila psí výstavy. Byť si na vlastního psa ještě nějaký ten měsíc počkám, tak těmto akcím přicházím stále více na chuť. Pomalu ale jistě pronikám do dění, chápu, jak probíhá posuzování i to, že na první pohled jednoduchá věc, jakou je předvedení psa, může být celkem složitá. Takže čím víc vím, tím víc mě to baví.

Jenom mě tak zamrzelo, že tolik lidí v mém okolí má výstavy psů za snobskou zábavu, kde lidi ondulují a fénují psy a zajímá je jen výsledek. Sami přitom na žádné takové výstavě nebyli. Sami mají psa bez papírů, protože jsou si jistí, že by je to nebavilo. Nikdo z nich neviděl to kamarádství mezi majiteli a jejich psy. Samozřejmě, že jsou i výjimky, ale ty se najdou naprosto všude.

Jediné, co mě dnes mrzelo bylo to, že gordonsetr, na kterého jsem se nejvíc těšila, vůbec nedorazil. Takže si na ně budu muset počkat až na 29. června do Brna.

Přikládám jen dvě fotky, protože víc než zaznamenávání okamžiků mobilem jsem se snažila psíky muchlovat a zpovídat jejich majitele :)

Takhle vypadalo vystavování špringlšpaněla. Tito psi jsou naprosto úžasní a jejich majitelé byli velmi milí.

Na téhle fotce jsem se nechala okouzlit nádherným anglickým setrem, který na výstavě získal druhé místo v kategorii "nejlepší pes"

Na výstavě byla i třída štěňat - ti drobečkové se učí vystavovat už od čtyř měsíců (postoj samozřejmě začínají cvičit už dříve).

Dovolená Španělsko

Blíží se letní prázdniny a já se rozhodla založit novou rubriku: Cestování. Nepovažuji se za velkého cestovatele ani světaznalce, ale i tak bych se ráda podělila o své zážitky a dojmy z cest.

Začnu od poslední zahraniční cesty, na které jsem byla. Šlo o mou první dovolenou přes cestovní kancelář, mou první dovolenou s přítelem a také jsem poprvé viděla Španělsko.

Tu správnou dovolenou jsme vybírali týdny a stále nikde nic, co by nás oslovilo a přitom to stálo dobrou cenu. Nakonec jsme si nechali poradit v cestovní agentuře. Rozdíl mezi cestovní kanceláří a agenturou je v tom, že v kanceláři vám nabídnou pouze svoje zájezdy, zatímco v dobré agentuře mají smlouvy se spoustou kanceláří, mají přehled a dokáží vám najít zájezd přesně na míru.

Paní v agentuře nám řekla, že má pro nás speciální nabídku na poslední chvíli (všude profláknutý last minute) od cestovní kanceláře Monatour. Nechci jim tu dělat reklamu, nebo tak něco. Ale byli jsme opravdu spokojení, tak proč je nepochválit. Jejich zaměstnanci jsou velmi milí, autobusy jsou moderní a téměř 24hodinová cesta se v nich dala zvládnout celkem v pohodě. Potěšili nás drobné detaily, které nám Monatour připravil - např. přichystaná svačinka na cestu, společný přípitek, skvělý personál, který byl např. na výletech skvěle informovaný a jejich výklad byl velmi zajímavý - ne nudné historické plky, které něco řeknou jen minimálnímu počtu zaměstnanců.


A kam jsme tedy nakonec jeli? Do pobřežního letoviska Lloret de Mar, které leží kousek od Barcelony. Nám to bylo vlastně jedno, kde skončíme, ale nakonec jsme byli paní z agentury velmi vděční, protože nám vybrala dokonalé místo. Na dovolenou jsme jeli v půlce září a tento termín jsme si nemohli vynachválit. Nikde nebyly fronty, narvané pláže, předražené ceny, a přitom bylo stále krásné počasí a teplé moře. I s polopenzí jsme zaplatili 7 000 korun.

Něco málo o Lloretu
Jde o malé městečko plné hotelů a hotýlků kousíček od pláže. Pláž je veliká, s hrubozrnným pískem (na ten v Itálii nemá, ale na druhou stranu jsme alespoň nebyli oblepení zrníčky prachu jakmile zafoukalo) a přímo z ní je výhled na starověkou pevnost po levé straně a sochu námořníkovy ženy na pravé.

 

Socha námořníkovy ženy

 

Městečko žije rušným nočním životem. Můžete se jít projít na pláž, nebo jenom obchůdkovat na promenádu. Jedním z cílů může být i kostelík, který je zdobený maličkými barevnými kachličkami. Nerozumím architektuře nebo tak, ale zkusím dodat obrázky, ty vám jej popíší víc.

 Pevnost na druhé straně pláže 

Z tohoto města lze podnikat spoustu malých výletů, z nichž většinu zaštiťuje také cestovní kancelář - a to za stejné peníze jako místní výletová zařízení. Rozhodli jsme se využít nabídky a vyrazili lodí s proskleným dnem do sousedního městečka Tossa de Mar. Jde o středověké město, které si zachovalo svou starobylost a prohlídka po něm je nezapomenutelnou součástí naší dovolené. Tento výlet stál tuším 20 euro a patřil k nejlepším, na které jsme jeli.

WaterWorld
Další z výletů, na které jsme se nechali zlákat, byla návštěva vodního světa WaterWorld. Monatour nabízí i Tobogánový svět, ale u tohoto se nám líbilo, že součástí je delfinárium a show s lachtany a papoušky. Nejsem velkým příznivcem těchto zařízení, kde cvičí zvířata a je všechno až moc komerční. A asi mi to stačilo vidět jen jednou, ale znáte to. Prostě jsem chtěla ty delfíny vidět na živo. Program zde mají dvakrát denně. Papoušky, poté lachtany a na konec delfíny. Všechna představení byla skvělá, ovšem k našemu překvapení naprosto vyhráli papoušci. Byli zábavní a i přes to, že španělsky nerozumíme ani slovo a vystupující jen občas prohodili nějaké slovo v angličtině, tak to bylo vážně super.

 Delfíni ve WaterWorldu

Součástí komplexu je i aquapark se spoustou tobogánů.  Mám stále v hlavě zážitek z jednoho z tobogánů. Jsem zvyklá na ty naše české, takže jsem "pro začátek" suverénně nasedla do jednoho označeného jako nejmírnější, připravená na verzi skluzavky z našeho koupaliště. Jen jsem se rozjela, tak jen stěží překonávala šok. Jelo to totálně rychle, měla jsem plné oči i nos vody a jen jsem doufala, ať jsme brzy dole. Asi jsem na takové věci srab. Přítel si to samozřejmě neskutečně užil a vyzkoušel je všechny. Zatímco já se spokojila s cachtáním v bazénu.

Barcelona
V Barceloně nabízí cestovní kancelář další minivýlety na fotbalový stadion, který je tuším největší v Evropě (Španělé naprosto žijí fotbalem), vodní akvárium a nebo jen se projít po jedné ze slavných ulic plné živých soch (lidé v oblecích, kteří se pohnou nebo s vámi vyfotí, když jim hodíte peníze). Vstup na stadion i do akvária byl na naše poměry celkem drahý (cca 500 Kč), takže jsme se pouze prošli po té slavné ulici a potom už celý výletní zájezd vyrazil na zpívající fontánu. Asi v 22.00 se totiž rozezní jedna z náhodně vybraných skladeb a k ní dle rytmu "tančí" a barevně svítí úchvatná obrovská fontána, podobná naší Křižíkově. Šlo o úžasnou podívanou, tím spíš, že v září tam už nebylo tolik lidí a my se dostali až do první řady, cákala na nás voda a barvy hrály kolem. Úžasný zážitek.

Zpívající fontána v Barceloně

O Španělsku bych mohla mluvit a psát hodiny. Ta dovolená byla skvělá. Počasí bylo horké, voda v moři teplá, nikde nelétali komáři - což jsem snad na dovolené ještě nezažila, a jídlo nám opravdu chutnalo.
Tak mě napadá, že bych ještě měla zmínit, kde jsme byli ubytovaní. Šlo o hotel "La Carolina***", který byl asi 300 m od moře. Zájezd byl s polopenzí, která byla formou švédských stolů. Před odjezdem jsme si četli recenze a celkem nás vyděsili - lidé si stěžovali na jídlo. Ale my to můžeme vyvrátit jídla bylo tolik, že jsme ani nezvládli všechno ochutnat a vždycky jsme si našli něco skvělého. Naučila jsem se tam jíst paštiku. Dělali domácí a byla mňamózní.

Závěrečné shrnutí
+ skvělé jídlo
+ teplé podnebí i moře
+ nízké ceny v obchůdcích
+ historické budovy
+ žádní komáři
+ milí lidé

- mínusem může být, že k večeru se v moři objevovaly medúzy, ze kterých mám hrůzu
- také nás štvali někteří naši spoluzájezdníci, kteří se neuměli chovat a na všechno si stěžovali a znepříjemňovali tak dovolenou všem okolo sebe
- poslední nevýhodou bylo asi to, že náš hotel nenabízel dokoupení plné penze a nemohli jsme tam tak jíst i v poledne

Takže za mě Španělsko určitě můžu každému doporučit.

Michael Kors hodinky

Zdravím všechny,

dlouho jsem nepsala, protože jsem byla v jednom kole kvůli posledním zkouškám před státnicemi. Na to, že jsem ve třetím ročníku a čekala jsem, že mé výsledky budou gradovat, tak nastal úplný opak. Zkoušky jsem udělala s odřenýma ušima a nervama, vy víte kde. Každopádně, je to za mnou, ke státní zkoušce nastoupím v červnu.

Dnešní zkoušení se protáhlo na neuvěřitelnou hodinu a půl a učitel byl opravdu neuvěřitelný. Ve špatném slova smyslu. U otázek, které jsem prostě nevěděla nešel jenom tak dál, ale dusil mě na nich a evidentně si vychutnával to, že nevím. Dokonce měl pocit, že jsem nechodila na hodiny a učivo si přečetla jen ve vlaku. Člověku je do breku po tom, co zjistí, kolik práce tomu dal, na žádné hodině nechyběl a pak slyší tohle. Ovšem i taková je vysoká a její zkoušky.

Ale abych nebyla jen pesimistická. Staly se mi dvě skvělé věci. Jednak jsem objevila na Facebooku skupinu pro majitele a milovníky irských setrů, o které jsem vůbec nevěděla a marně jsem něco podobného už pár let hledala. Na tomto odkazu ji najdete :). Setr je má srdcovka a už spoustu let si říkám, že ho chci, ale stále čekám na vhodné podmínky. Až poslední dobou si říkám, že život by neměl být o čekání na budoucnost a vhodnou dobu, ale na žití současností. Tak uvidíme, snad mi zbývají ještě dva roky na vysoké - to by byla ideální doba k pořízení psa, ale nebudu předbíhat. Své nadšení musím začít trochu krotit.

A druhá skvělá věc, která mě potkala, je, že mi konečně přišly hodinky, které jsem si objednávala. Zlato-růžový Michael Kors. Jsou úžasné, co myslíte? (Omlouvám se, za špatnou kvalitu fotky.) Jenom mě mrzí, že mám tak úzkou ruku, budu si je muset nechat zúžit, ale to by měli dělat na počkání, takže v pondělí už je budu moct pozorovat nejen, jak leží na stole, ale i ze své ruky :)

Každej okamžik štěstí musí bejt vyváženej brutálním pádem na hubu

Název tohoto příspěvku asi mluví za vše. Ne, nechci tu brečet a stěžovat si na krutost osudu. Zvlášť když tentokrát je to jen a jen moje vina. Podělala jsem jednu zkoušku. Teď, když za dva a půl týdne mám mít státnice. Takže celkem průšvih. Ještě to půjde zachránit, stačí v pátek zvládnout ústní opravnou zkoušku, ale je to další klacek pod nohy, který je třeba překročit a se kterým jsem nepočítala.

Faktem je, že jsem učení mohla věnovat víc, že mi mohly více sednout otázky, nemusela jsem zmatkovat, ale jak jsem si řekla. Nebudu řešit minulost. Nevyřeším ji, jinak už se zachovat nemůžu, protože čas nedává druhé šance. Teď je třeba se poprat s budoucností. Dostala jsem přeš ústa a teď je třeba se zvednout a poprat.

Tak, snad mi tenhle optimistickej text pomůže se uklidnit a začít pracovat na dalším učení - ještě efektivněji než do teď. Zvlášť když je venku tak krásně - to musí jít samo.

Jinak včera byla v Brně Muzejní noc. Je to akce, kdy jsou všechna muzea otevřena zadarmo (zaplatíte akorát vstupní poplatek 20 Kč) a můžete si chodit kam chcete. Navíc jsou na všech stanovištích připravené speciální programy. Bylo to super. Omrkly jsme věž na radnici a výhled z ní a mimo jiné jsme nakonec skončili na hradě Špilberk, kde se konala vystoupení šermířů, hudebníků a tanečníků s ohněm - všichni samozřejmě v dobových kostýmech. Bylo krásné počasí, takže akce se opravdu povedla.

Na obrázku je vidět výhled z radniční věže na Petrov. Dominantu Brna.

Tak přeji hezký zbytek slunečného dne a já jdu šrotit :).